Tréninkový log #5 - Předvánoční tréninky

Znáte to, venku vánice, mínus dvacet, doma cukroví, salát, svařák... to se moc trénovat nechce. Příroda si ale (nejen) letos řekla, že nám nedá možnost se vymlouvat, a tak nám nadělila vskutku jarní počasí (24. 12. ve 12:44 je venku 11°C). Budem teda běhat jak diví, no alespoň to bylo v plánu.

Plány byly velké, realita je trochu skromnější. Doma jsem 6 dní, za které jsem stihl 4 tréninky, a to není to, co jsem měl naplánováno, ale moje plány počítaly s tréninkem každý den, což se ukázalo být trochu přehnané.

Pocítil jsem totiž značný propad formy, který započal během na Prýgl a pak pokračoval až do dnešních dní. Prvně jsem to přičítal mírné nemoci, poté přetrénovanosti a únavě. Tak jsem zařadil několik dnů volna + páteční bazén na odlehčení kloubům, ale nějak se to nezlepšovalo. Běhalo se mi strašně těžce, na sílu, což vyvrcholilo příšerným během už tady doma, kdy jsem skoro nemohl běžet do kopce. Doma jsem pak přišel na příčinu krize - od doby co jsem přestal s onou věcí, jsem totiž přibral 5 kg. Věděl jsem, že je to vedlejší produkt, ale doufal jsem, že se mi to vyhne, když budu sportovat, bohužel nevyhnulo. Na vrub to přičítám hlavně večernímu přežírání; nebylo snad dne, kdy bych si nekoupil chipsy, čokoládu nebo něco jiného a nespasl to hned po večeři. To je prakticky proti všemu, co vím a znám. Pořád jsem si říkal, že mám výdej, ale ono se to tělo prostě nedá jen tak očůrat :D

Takže teď bych se měl pomalu stabilizovat na svou minulou váhu, ideálně jít ještě níž; ono totiž běhat s "batohem" na zádech není nic příjemného, zato účinky to musí mít přímo ďábelské, pak budu lítat jak pírko :D

No a jak teda vypadal můj trénink do Štědrého dne.

19. 12. Běh - Trénink, o němž jsem už referoval zde.

20. 12. Trénink doma
Po dlouhém běhu se mi podařilo celkem dobře zregenerovat, takže nic nebránilo tomu dát si pořádně do těla i indoor. Doma jsem zařadil HIIT (High intensity interval training) klasického charakteru, i když trochu zaměřen na nohy. Po důkladném (opravdu důkladném, musím se to naučit) rozcvičení a rozehřátí jsem nasadil dřepy z výskokem ve formě double tabaty (40 s rychle, 20 s pauza, 8x). Musím vás upozornit, že moje dřepy s výskokem jsou hodně specifické a nejsem si jist, jestli jsem někdy někoho viděl takhle dřepovat, bohužel jsem si nevzal foťák se stativem, takže jsem to nemohl netočit, ale snad si někdy vzpomenu (možná ze mě ještě bude vloger :D).
Po dřepech, které šly hodně cítit, přišly výstupy na bednu (židli). Naplánoval jsem si vraždu; 5 x 1 min. na jednu nohu, takže celkem 10 min zátěže, příšerné zátěže. Dělat minutu výstupy pouze jednou nohou přestane bavit asi po půl minutě, takže zbytek je čiré peklo, a po dřepech obzvlášť, ale dámy ocení, že je po tom bude řádně pálit prdel (a co bolí, to roste :D)
S podlamujícíma se nohama jsem se vydal trochu dát do těla i horní části těla. Dal jsem si rychlé shyby (5 shybů, 20 sec pauza, 15 kol) a rychlé zvedání noh ve visu (toes to bar pro anglofily); 10 opakování, 20 sec pauza, 10 kol.
A na závěr krásná tabata, vlastně dvě tabaty. První sestávala s přeskoků překážky (asi 30cm hromada knížek). Při tomhle cviku jsem měl největší problém s koordinací; pořád jsem skákal mimo knížky, dopadal na ně, no prostě mamlas... Takže jsem na závěrečný cvik zvolil něco méně koordinačně náročného - skákání přes švihadlo. Tak jsem vyhrabal švihadlo, přes které jistě skákala už moje matka (což mi pak potvrdila) a dal si poslední tabatu.

22. 12. Běh
Běh, o které se mi ani moc nechce psát. Byl to prostě průser. 5,5 km za 35 min je prostě nepřijatelné, i když první půlka byla pořád do kopce. Právě v kopci jsem musel pořád zastavovat a vůbec jsem to nedával a nedával jsem to ani po rovině. Právě po tomhle běhu jsem se musel zvážit a viděl pravděpodobnou příčinu.

24. 12. Běh
Běh na Štědrý den musím hodnotit celkem pozitivně. Zvolil jsem celkem přijatelnou trasu, která nezačínala do kopce, ale dopřála potřebný čas po rovině na rozběhání. Do kopce se mi potom běželo překvapivě dobře, neběžel jsem sice nějak rychle, ale zato jsem běžel pořád, což jsem ani nečekal, proto jsem s naplánované trasy dokonce kousek odbočil a prodloužil si jí o nějaký ten kilometr do kopce. Bohužel při seběhu mě začínalo trochu píchat v boku, což je při změně tempa normální, ale píchání nepřestávalo a asi 500 metrů od domu bylo tak nesnesitelné, že jsem musel domu dojít.

Nádherná zimní panoramata

Takže toť vše. Na 25. 12. mám naplánované takové to domácí cvičení (ze kterého snad budou fotky), Na Štěpána si dám už snad konečně bazén, které jsem poctivě odkládal a pak nevím :D

Takže šťastné a veselé.