Tréninkový log #4 - Vítejte v Goralii!

Nebo taky v Moravskoslezských Beskydech, v Jablunkově, v nejvýchodnějším cípu republiky, v p*deli, v mé domovině.

Město budoucnosti

Své tréninkové úsilí na příštích cca 10 dní přesouvám právě zde. Vánoce jsou za dveřmi, tak se i studenti, kteří moc domů nejezdí, vrací do mamahotelů.

Protože není čas ztrácet čas, tak jsem se již následující den po příjezdu vydal nadýchat se zdejšího čerstvého vzduchu, který možná tak čerstvý není, nebo je až moc čerstvý, ale o tom později.

Tento týden mě potkal menší tréninkový výpadek, při kterém jsem byl nucen vynechat silový běh a interval, a který byl způsoben neznámým knedlíkem v krku a bolavou pravou půlkou (prdele), proto jsem se vydal na trasu, kterou jsem již jednou absolvoval, sice před více než rokem, ale absolvoval.

Odkaz

Vzdálenost byla naplánovaná na 15 km  s tím, že pokud to půjde hodně dobře, tak si dám půlmaraton. Podle očekávání to nešlo nějak extra dobře. Včera jsem si totiž dal celkem svižnou hodinku v bazénu (což se teď budu snažit zařazovat pravidelně), a to šlo na celkové energii poznat, takže jsem předvídal běh kolem 5:30 na kilometr.

Pokud čekáte na obšírný popis trasy, jak je u mých dlouhých výběhů zvykem, tak vás musím trochu zklamat. Zaprvé je tato trasa celou dobu po asfaltové silnici a zadruhé ji znám jako svoje boty, takže chybí ten objevovací moment z minulých tras.

Přesto ale krátký popis udělám. Začínáme na cyklostezce, která už nyní vede po téměř celém katastru Dolní Lomné. Na konci této vesničky jsem se přesunul na silnici, které je tak středně frekventovaná, přesto jsem nic nepodcenil a navlíknul jsem reflexní vestu a reflexní pásky, což se ukázalo jako velké plus, neboť v pozdějších partiích byla mlha jako prase.

A tak jsem si to štrádoval jedním z nejmalebnějších údolí v Beskydech (to není z mojí hlavy). Kolem sebe tisícovky zahalené mlhou, zelené stráně, říčka Lomná, ticho, jen sem tam auto nebo někdo na zahradě, prostě idylka. Přesto mě ale pobolívala holeň (nevím z čeho) a tak jsem byl nucen držet se patnáctikilometrové varianty, takže jsem se po 7,5 km otočil a běžel si to z mírného kopečka zpět (zapomněl jsem zmínit, že celá trasa tam je do mírného kopce, který se zdá sice zanedbatelný, ale po pár kilometrech už jde cítit v nohách (nakonec bylo stoupání 308 m, což není úplně málo, když si myslíte, že poběžíte po rovině).

No a byl jsem v cíli a začal jsem kašlat, takže opravdu nevím jestli až sem dovane Werk nebo je zdejší vzduch tak čistý, že jsem na to nebyl připraven.

Opět jsem zapomněl zmínit ještě jednu věc; zatímco v Brně jsem si nějak zvykl u dlouhých běhů podvádět prostřednictvím MHD, tady by to moc nešlo vzhledem ke značné nevyzpytatelnosti místní hromadné dopravy, takže jsem se na start přepravil autem, kde byl také můj cíl.

A to je asi vše, takže si to shrnem.

 A pár fotešek.

Tady jsem tři léta za sebou brigádničil...

Co se týče tréninkového plánu pro můj pobyt v Jablunkově, tak jsem se rozhodl pro dvě celkem rozdílné věci, a to běžecký objem (když jsou všude hory, tak to bude sranda) a HIIT doma, takže jsem celkem zvědavý, jak to budu zvládat, ale o všem budu samozřejmě referovat.

Tak zatím.